čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈsamɔslɪt͡ʃka]

dělení

editovat
  • sa-mo-s-lič-ka

etymologie

editovat

Zdrobnělina ze samoschlice, samoschle[1], které přes starší „samoschla“ z adjektiva samoschlý, tedy vlastně „strom, který sám od sebe uschl“. Srovnej např. samorost, samorostlý.

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ samoslička samosličky
genitiv samosličky samosliček
dativ samosličce samosličkám
akuzativ samosličku samosličky
vokativ samosličko samosličky
lokál samosličce samosličkách
instrumentál samosličkou samosličkami

význam

editovat
  1. (nářečně) tyčka z uschlého stromu[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 FLAJŠHANS, Václav. Samoslička. Naše řeč, 1926, roč. 8, čís. 6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.