čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈsamɔslɪt͡ʃka]

dělení editovat

  • sa-mo-s-lič-ka

etymologie editovat

Zdrobnělina ze samoschlice, samoschle[1], které přes starší „samoschla“ z adjektiva samoschlý, tedy vlastně „strom, který sám od sebe uschl“. Srovnej např. samorost, samorostlý.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ samoslička samosličky
genitiv samosličky samosliček
dativ samosličce samosličkám
akuzativ samosličku samosličky
vokativ samosličko samosličky
lokál samosličce samosličkách
instrumentál samosličkou samosličkami

význam editovat

  1. (nářečně) tyčka z uschlého stromu[1]

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 FLAJŠHANS, Václav. Samoslička. Naše řeč, 1926, roč. 8, čís. 6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.