samozřejmý

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsamɔsr̝ɛjmiː]

dělení

• sa-mo-zřej-mý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	samozřejmý	samozřejmý	samozřejmá	samozřejmé	samozřejmí	samozřejmé	samozřejmé	samozřejmá
genitiv	samozřejmého	samozřejmého	samozřejmé	samozřejmého	samozřejmých	samozřejmých	samozřejmých	samozřejmých
dativ	samozřejmému	samozřejmému	samozřejmé	samozřejmému	samozřejmým	samozřejmým	samozřejmým	samozřejmým
akuzativ	samozřejmého	samozřejmý	samozřejmou	samozřejmé	samozřejmé	samozřejmé	samozřejmé	samozřejmá
vokativ	samozřejmý	samozřejmý	samozřejmá	samozřejmé	samozřejmí	samozřejmé	samozřejmé	samozřejmá
lokál	samozřejmém	samozřejmém	samozřejmé	samozřejmém	samozřejmých	samozřejmých	samozřejmých	samozřejmých
instrumentál	samozřejmým	samozřejmým	samozřejmou	samozřejmým	samozřejmými	samozřejmými	samozřejmými	samozřejmými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	samozřejmý
komparativ	samozřejmější
superlativ	nejsamozřejmější

význam

1. naprosto zřejmý

překlady

1. • angličtina: self-evident

synonyma

1. evidentní