(v právu) postup udělení úředního apod. souhlasu s něčím.
(obecně) stav souhlasu s něčím, zejména s jednáním či událostí, zpravidla navenek vyjadřovaný; může někdy podléhat právní sankci.
„Pro zatčení a následný trest smrti postačovalo i jen schvalování atentátu na Reinharda Heydricha‟ (v r. 1942)
Dle § 365 odst 1. tr. zák. (Schvalování trestného činu) „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin ... bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.‟ (platné právo ČR v r. 2022)