sedíce

čeština

výslovnost

• IPA: [sɛɟiːt͡sɛ]

dělení

• se-dí-ce

sloveso

význam

1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa poslouchat
   • (…) všechny děti byly ve škole, a kdež na svých lavicích sedíce, se něčemu učily, seděla sedmikráska také na žluté lodyze své, učíc se též od slunce a ode všeho vůkol ní (…)

související

• sedě
• sedíc