sepnout

čeština

výslovnost

• IPA: [sɛpnɔʊ̯t]

dělení

• se-pnout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

varianty

• sepjat
• (archaicky) sepnouti
• (nářečně) (Západní Morava) zepnót / sepnót, (Slovácko) zepnút, (Valašsko) zepnúť

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	sepnu	sepneš	sepne	sepneme	sepnete	sepnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	sepni	sepněme	sepněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	spjal / sepjal / sepnul	spjala / sepjala / sepnula	spjalo / sepjalo / sepnulo	spjali / sepjali / sepnuli	spjaly / sepjaly / sepnuly	spjala / sepjala / sepnula
trpné	spjat / sepjat / sepnut	spjata / sepjata / sepnuta	spnuto / sepjato / sepnuto	spjati / sepjati / sepnuti	spjaty / sepjaty / sepnuty	spjata / sepjata / sepnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	sepjav / sepnuv	sepjavši / sepnuvši	sepjavše / sepnuvše

význam

1. spojit
   • Padl na kolínka a ručenky sepnul.
2. zapnout zařízení uzavřením elektrického obvodu
3. souvislost s obsahem
   • Obsah knihy je spjat s životem autora.
4. obepnout

synonyma

1. spojit
2. zapojit, zapnout

antonyma

1. rozepnout
2. vypnout

související

• sepnutí
• sepětí
• sepjatý
• sepnutý
• spjatý
• sepjatost
• spjatost