čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [sɪrɔta]

dělení editovat

  • si-ro-ta

podstatné jméno (1) editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ sirota siroty
genitiv siroty sirot
dativ sirotě sirotám
akuzativ sirotu siroty
vokativ siroto siroty
lokál sirotě sirotách
instrumentál sirotou sirotami

význam editovat

  1. (knižně) sirotek
    • Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly…[1]
  2. (zastarale) osiřelost[2]
    • Různé jedle, paběrečky, zahynulých lesa vnad, stojíte zde v bouřné slotě, jako děti na sirotě podvrženy odevšad.[3]
    • …jako by chtěla zachytiti jednu z nich, aby jí byla v sirotě útěchou.[4]

překlady editovat

  1. osiřelá dívka

podstatné jméno (2) editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ sirota sirotové
genitiv siroty sirotů
dativ sirotovi sirotům
akuzativ sirotu siroty
vokativ siroto sirotové
lokál sirotovi sirotech
instrumentál sirotou siroty

význam editovat

  1. (knižně) sirotek
    • A otec, starý sirota, světem se v smutku plihotá.[5]

francouzština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [si.ʁɔ.ta]

sloveso editovat

význam editovat

  1. passé simple 3. osoby jednotného čísla slovesa siroter

poznámky editovat

  1. Karel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, báseň Kytice
  2. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2013-01-31]. Heslo sirota.
  3. Adolf Heyduk: Lesní kvítí, báseň Různé jedle, paběrečky
  4. Václav Beneš Třebízský: V záři kalicha, povídka Z posledních dnů Tábora
  5. Karel Václav Rais: Doma