slaďoučký
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [slaɟɔʊ̯t͡ʃkiː]
dělení
editovat- sla-ďouč-ký
přídavné jméno
editovat- tvrdé
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | slaďoučký | slaďoučký | slaďoučká | slaďoučké | slaďoučcí | slaďoučké | slaďoučké | slaďoučká |
genitiv | slaďoučkého | slaďoučkého | slaďoučké | slaďoučkého | slaďoučkých | slaďoučkých | slaďoučkých | slaďoučkých |
dativ | slaďoučkému | slaďoučkému | slaďoučké | slaďoučkému | slaďoučkým | slaďoučkým | slaďoučkým | slaďoučkým |
akuzativ | slaďoučkého | slaďoučký | slaďoučkou | slaďoučké | slaďoučké | slaďoučké | slaďoučké | slaďoučká |
vokativ | slaďoučký | slaďoučký | slaďoučká | slaďoučké | slaďoučcí | slaďoučké | slaďoučké | slaďoučká |
lokál | slaďoučkém | slaďoučkém | slaďoučké | slaďoučkém | slaďoučkých | slaďoučkých | slaďoučkých | slaďoučkých |
instrumentál | slaďoučkým | slaďoučkým | slaďoučkou | slaďoučkým | slaďoučkými | slaďoučkými | slaďoučkými | slaďoučkými |
stupňování
editovatstupeň | tvar |
---|---|
pozitiv | slaďoučký |
komparativ | slaďoučtější |
superlativ | nejslaďoučtější |
význam
editovatsynonyma
editovat- slaďounký, slaďoulinký; (řidčeji) sladičký, sladinký, slaďoulinký[1]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-01-20]. Heslo slaďoučký.
- ↑ Josef Zařičanský: Zlaté jiskry, Včelička
- ↑ ČTVRTEK, Václav. Čtení o vepříkovi a kůzleti. Praha : Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0564-5. Kapitola Jak smažili koblihu, s. 40.