slepičinec

čeština

výslovnost

• IPA: [slɛpɪtʃɪnɛts]

dělení

• sle-pi-či-nec

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	slepičinec	slepičince
genitiv	slepičince	slepičinců
dativ	slepičinci	slepičincům
akuzativ	slepičinec	slepičince
vokativ	slepičinče	slepičince
lokál	slepičinci	slepičincích
instrumentál	slepičincem	slepičinci

význam

1. slepičí výkal
2. kurník