slovíčkářský

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔviːtʃkaːr̝̊skiː]

dělení

• slo-víč-kář-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	slovíčkářský	slovíčkářský	slovíčkářská	slovíčkářské	slovíčkářští	slovíčkářské	slovíčkářské	slovíčkářská
genitiv	slovíčkářského	slovíčkářského	slovíčkářské	slovíčkářského	slovíčkářských	slovíčkářských	slovíčkářských	slovíčkářských
dativ	slovíčkářskému	slovíčkářskému	slovíčkářské	slovíčkářskému	slovíčkářským	slovíčkářským	slovíčkářským	slovíčkářským
akuzativ	slovíčkářského	slovíčkářský	slovíčkářskou	slovíčkářské	slovíčkářské	slovíčkářské	slovíčkářské	slovíčkářská
vokativ	slovíčkářský	slovíčkářský	slovíčkářská	slovíčkářské	slovíčkářští	slovíčkářské	slovíčkářské	slovíčkářská
lokál	slovíčkářském	slovíčkářském	slovíčkářské	slovíčkářském	slovíčkářských	slovíčkářských	slovíčkářských	slovíčkářských
instrumentál	slovíčkářským	slovíčkářským	slovíčkářskou	slovíčkářským	slovíčkářskými	slovíčkářskými	slovíčkářskými	slovíčkářskými

význam

1. související se slovíčkářem
2. související se slovíčkařením

související

• slovíčkář
• slovíčkařit
• slovíčko
• slovo