slovanština

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔvanʃcɪna]

dělení

• slo-van-šti-na

etymologie

Zkrácením slovního spojení slovanský jazyk nebo slovanské jazyky, slovanský + -ština.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	slovanština	slovanštiny
genitiv	slovanštiny	slovanštin
dativ	slovanštině	slovanštinám
akuzativ	slovanštinu	slovanštiny
vokativ	slovanštino	slovanštiny
lokál	slovanštině	slovanštinách
instrumentál	slovanštinou	slovanštinami

význam

1. (v historii) některý slovanský jazyk
   • Fr. Šír měl zvláštní zálibu — objevovala se ostatně již před ním i dlouho po něm: slovanštinou rád vykládal slova cizích jazyků. V naší knížce se tato záliba uplatňuje v oboru přírodovědy.
2. (v historii) společný předchůdce slovanských jazyků (srov. praslovanština, protoslovanština a slověnština; odlišuj od staroslověnština)
3. (v historii) slovanské jazyky jako celek

překlady

1. jeden ze slovanských jazyků

   • němčina: Slawisch s
2. předchůdce slovanských jazyků

   • němčina: Urslawisch s, Protoslawisch s
3. slovanské jazyky jako celek

   • němčina: Slawisch s

synonyma

1. —
2. —
3. slovanské jazyky

související

• praslovanština
• jihoslovanština
• slověnština
• slověnský
• Slověn
• slovenština
• slovinština
• staroslověnština

slovní spojení

• církevní slovanština
• církevní slovanština

externí odkazy

• Článek Slovanština ve Wikipedii