slyšíc

čeština

výslovnost

• IPA: [slɪʃiːt͡s]

dělení

• sly-šíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa slyšet
   • Matka, slyšíc slova, která jí brala naději, vypukla v šílený smích.

související

• slyše
• slyšíce