smrků

čeština

výslovnost

• IPA: [smr̩kuː]

dělení

• smr-ků

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

význam

1. genitiv plurálu substantiva smrk
   • Nad malým rybníčkem pne se mírný svah, jenž částečně jest porostlý malým lesíkem vysokých, starých smrků, které dále k okraji přecházejí v nízký borový a jedlový podrost.