čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [sm̩ɪslɔviː]

dělení

editovat
  • smy-s-lo-vý

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ smyslový smyslový smyslová smyslové smysloví smyslové smyslové smyslová
genitiv smyslového smyslového smyslové smyslového smyslových smyslových smyslových smyslových
dativ smyslovému smyslovému smyslové smyslovému smyslovým smyslovým smyslovým smyslovým
akuzativ smyslového smyslový smyslovou smyslové smyslové smyslové smyslové smyslová
vokativ smyslový smyslový smyslová smyslové smysloví smyslové smyslové smyslová
lokál smyslovém smyslovém smyslové smyslovém smyslových smyslových smyslových smyslových
instrumentál smyslovým smyslovým smyslovou smyslovým smyslovými smyslovými smyslovými smyslovými

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv smyslový
komparativ smyslovější
superlativ nejsmyslovější

význam

editovat
  1. vztahující se k smyslům či smyslu
    • Pro Alše jest právě karakteristická intuitivnost jeho tvůrčí síly: pozorování, postřeh smyslový jsou u něho cosi druhotného, co sesiluje snad invenci nebo podpírá ji, ale nevytváří jí a nevyvozuje jí ze sebe.[1]
    • Odstavíš-li však jedno z těchto očí prstem, uvidíš, jak se jeden pozorovaný předmět promění ve dva. (…) Již od svých nejranějších výzkumů smyslového vnímání se Leonardo při zkoumání zraku neomezoval jen na optiku oka, ale sledoval, jak smyslové vjemy putují prostřednictvím nervů do mozku.[2]

překlady

editovat
  1. vztahující se k smyslu

poznámky

editovat
  1. František Xaver ŠALDA: Mikuláš Aleš
  2. Fritjof CAPRA: Věda mistra Leonarda (Pohled do mysli velkého renesančního génia), z angličtiny přeložili Helena a Lubomír SYNKOVI. Academia, Praha 2009 — citováno dle Kontext.korpus.cz