snėigs

žemaitština

výslovnost

IPA: [snʲeːɪʲks]

dělení

snėigs

etymologie

Ze starého východobaltského *snẹ̄gas, to ze starobaltského *snáigas, to z praindoevropského *snóygʷʰos. Srovnej s litevským sniegas, s lotyšským sniegs, s latgalským snīgs a pruským snaygis. Vzdáleněji srovnej s běloruským, ruským, makedonským a chorvatským снег, s polabským, chorvatským a slovinským sneg, s dolnosrbským sněg.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	snėigs
genitiv	snėiga
dativ	snėigou
akuzativ	snėiga
instrumentál	snėigo
lokál	snėigė
vokativ	snėigė

význam

sníh