sněmovní

čeština

výslovnost

• IPA: [sɲɛmɔvɲiː]

dělení

• sně-mov-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní
genitiv	sněmovního	sněmovního	sněmovní	sněmovního	sněmovních	sněmovních	sněmovních	sněmovních
dativ	sněmovnímu	sněmovnímu	sněmovní	sněmovnímu	sněmovním	sněmovním	sněmovním	sněmovním
akuzativ	sněmovního	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní
vokativ	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní	sněmovní
lokál	sněmovním	sněmovním	sněmovní	sněmovním	sněmovních	sněmovních	sněmovních	sněmovních
instrumentál	sněmovním	sněmovním	sněmovní	sněmovním	sněmovními	sněmovními	sněmovními	sněmovními

význam

1. týkající se sněmovny
   • ...během XII. stol. moc popravní nad zemí přešla na kastelána hradu Pražského a v krajích na kastelány hradské; pravidelné pak konání soudní moci nad celou zemí přešlo na soud dvorský a sněmovní, později zemský, v krajích na zvláštní soudce hradské, kteří kastelána na soudě zastupovali.