sokolice

čeština

výslovnost

• IPA: [sɔkɔlɪt͡sɛ]

dělení

• so-ko-li-ce

etymologie

Odvozeno od substantiva sokol a přípony -ice.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sokolice	sokolice
genitiv	sokolice	sokolic
dativ	sokolici	sokolicím
akuzativ	sokolici	sokolice
vokativ	sokolice	sokolice
lokál	sokolici	sokolicích
instrumentál	sokolicí	sokolicemi

význam

1. samice sokola
   • Oj, tu salaš — toužně volá mladý sokol sokolici… Odnes’ však ji do údola vilný Maďar se šavlicí.
2. (řidčeji) sokolka