součinnostní

čeština

výslovnost

• IPA: [sɔʊ̯t͡ʃɪnɔstɲiː]

dělení

• sou-čin-nost-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní
genitiv	součinnostního	součinnostního	součinnostní	součinnostního	součinnostních	součinnostních	součinnostních	součinnostních
dativ	součinnostnímu	součinnostnímu	součinnostní	součinnostnímu	součinnostním	součinnostním	součinnostním	součinnostním
akuzativ	součinnostního	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní
vokativ	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní	součinnostní
lokál	součinnostním	součinnostním	součinnostní	součinnostním	součinnostních	součinnostních	součinnostních	součinnostních
instrumentál	součinnostním	součinnostním	součinnostní	součinnostním	součinnostními	součinnostními	součinnostními	součinnostními

význam

1. konaný v součinnosti, ve spolupráci
   • Při součinnostní kontrole kombinované hlídky městské a státní policie se podařilo odhalit dívku, která kouřila jointa.

související

• součinnost