- IPA: [splaf]
- (nářečně) IPA: [splaʊ̯]
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
splav
|
splavy
|
genitiv
|
splavu
|
splavů
|
dativ
|
splavu
|
splavům
|
akuzativ
|
splav
|
splavy
|
vokativ
|
splave
|
splavy
|
lokál
|
splavu
|
splavech
|
instrumentál
|
splavem
|
splavy
|
- pevný jez[2]
- To byla jeho hodina, kdy chodil dohlížet k stavidlu nad stavením u splavu.[3]
- (brněnský hantec) žízeň[4]
—
- jez
- —
- druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa splavit
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „splav“, s. 190, 191.
- ↑ Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, Leda, Voznice, 2001, str. 594, heslo splav
- ↑ NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola III, s. 23–31.
- ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 375.
- Článek Splav ve Wikipedii