spoliemus

latina

výslovnost

• IPA: [spɔ.lɪˈjɛːmʊs]

sloveso

• 1.konjugace (A-kmeny)

význam

1. první osoba čísla množného konjunktivu přítomného rodu činného slovesa spoliāre — olupme, okraďme; že okrádáme; ať svlékáme

související

• spoliāmus
• spoliāverimus
• spoliārēmus
• spoliēmur
• spoliāvissēmus