druhá osoba čísla jednotného rozkazovacího způsobu slovesa spravovat (vykonávat správu)
Dobrotivý Bože! buď se mnou a nikdy mne neopouštěj, spravuj kroky mé, abych kráčela po cestách Tvých, abych stále zachovávala Tvé příkazy, zákony a práva, jež udělil Jsi nám skrze Mojžíše, služebníka Svého..[1]
druhá osoba čísla jednotného rozkazovacího způsobu slovesa spravovat (opravovat)
Bystrouška neběžela, letěla zvolna jako v podzim lístek z javora a šklíbila se spokojeně: „Spravuj si včílka svůj nos, já spravím tvoju nůšu.“[2]
