sprostný

čeština

výslovnost

• IPA: [sprɔstnɪː]

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	sprostný	sprostný	sprostná	sprostné	sprostní	sprostné	sprostné	sprostná
genitiv	sprostného	sprostného	sprostné	sprostného	sprostných	sprostných	sprostných	sprostných
dativ	sprostnému	sprostnému	sprostné	sprostnému	sprostným	sprostným	sprostným	sprostným
akuzativ	sprostného	sprostný	sprostnou	sprostné	sprostné	sprostné	sprostné	sprostná
vokativ	sprostný	sprostný	sprostná	sprostné	sprostní	sprostné	sprostné	sprostná
lokál	sprostném	sprostném	sprostné	sprostném	sprostných	sprostných	sprostných	sprostných
instrumentál	sprostným	sprostným	sprostnou	sprostným	sprostnými	sprostnými	sprostnými	sprostnými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	sprostný
komparativ	sprostnější
superlativ	nejsprostnější

význam

1. (knižně, zastarale) prostý, nevznešený, obyčejný
   • Když pak sprostný sedláček koupiv za haléř koláč překrojil, uzří v něm přehrozné díry, až by v ni vložil tři pěsti.
   • Tenhle selfmademan si namlouval, že ho reb Šúlem přehlíží, a připočítal to svému sprostnému původu.

související

• sprostně
• sprostnost