stádce

čeština

výslovnost

• IPA: [staːtt͡sɛ]

dělení

• stád-ce

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stádce	stádce
genitiv	stádce	stádcí
dativ	stádci	stádcím
akuzativ	stádce	stádce
vokativ	stádce	stádce
lokál	stádci	stádcích
instrumentál	stádcem	stádci

význam

1. (zastarale, knižně) malé stádo
   • Obrátil tedy [Komenský] více zřetel k svěřenému sobě stádci a vydal několik spisů k dobrému své církve, jmenovitě Kšaft umírající matky jednoty bratrské.