čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [staːtɔvjɛdɛt͡s]

dělení editovat

  • stá-to-vě-dec

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ státovědec státovědci
genitiv státovědce státovědců
dativ státovědci / státovědcovi státovědcům
akuzativ státovědce státovědce
vokativ státovědče státovědci
lokál státovědci / státovědcovi státovědcích
instrumentál státovědcem státovědci

význam editovat

  1. odborník ve státovědě
    • Státovědcové, zejména němečtí, mnoho si lámou hlavu výkladem vzniku a podstaty státu.[1]

související editovat

poznámky editovat

  1. MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 6. Národnostní cit a idea.