stříbrnatý

čeština

výslovnost

• IPA: [str̝̊iːbr̩natiː]

přídavné jméno

• tvrdé
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	stříbrnatý	stříbrnatý	stříbrnatá	stříbrnaté	stříbrnatí	stříbrnaté	stříbrnaté	stříbrnatá
genitiv	stříbrnatého	stříbrnatého	stříbrnaté	stříbrnatého	stříbrnatých	stříbrnatých	stříbrnatých	stříbrnatých
dativ	stříbrnatému	stříbrnatému	stříbrnaté	stříbrnatému	stříbrnatým	stříbrnatým	stříbrnatým	stříbrnatým
akuzativ	stříbrnatého	stříbrnatý	stříbrnatou	stříbrnaté	stříbrnaté	stříbrnaté	stříbrnaté	stříbrnatá
vokativ	stříbrnatý	stříbrnatý	stříbrnatá	stříbrnaté	stříbrnatí	stříbrnaté	stříbrnaté	stříbrnatá
lokál	stříbrnatém	stříbrnatém	stříbrnaté	stříbrnatém	stříbrnatých	stříbrnatých	stříbrnatých	stříbrnatých
instrumentál	stříbrnatým	stříbrnatým	stříbrnatou	stříbrnatým	stříbrnatými	stříbrnatými	stříbrnatými	stříbrnatými

význam

1. (řidčeji, knižně) stříbřitý
   • Točí blankytnou hlavičkou, hledí naň očkama jako z duhy, potřásá zlatou chocholkou, pozdvihuje křídla stříbrnatá, pípá lahodným hláskem, zrovna jak by jej vybízel: „Přišel jsem k tobě, hleď!“
2. (v chemii) obsahující dvojmocné stříbro
   • Je-li přítomen oxid stříbrnatý, přechází nejdřív na oxid stříbrný a pak na kovové stříbro.
3. (zastarale, v chemii) stříbrný
   • Kuchyňská sůl (chlorid sodnatý) slouží za odjed při otravě dusičnanem stříbrnatým (pekelným kamínkem);