čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [standartka]

dělení

editovat
  • stan-dard-ka

etymologie

editovat

Vzniklo univerbizací termínu standardní situace.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ standardka standardky
genitiv standardky standardek
dativ standardce standardkám
akuzativ standardku standardky
vokativ standardko standardky
lokál standardce standardkách
instrumentál standardkou standardkami

význam

editovat
  1. (slangově, ve sportu) standardní situace, obvykle pokutový, přímý nebo rohový kop[1]
    • Dobře jsme bránili, po standardce jsme se dostali do vedení a to potvrdili z brejku.[2]

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 SVOBODOVÁ, Ivana. Ve strahovské aréně slávistický gólman vychytal sparťanskému bekovi standardku. In ČMEJRKOVÁ, Světla; SVOBODOVÁ, Ivana. Oratio et ratio : Sborník k životnímu jubileu Jiřího Krause. Praha : Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2005. Dostupné online. S. 303.
  2. Je to víc než titul, řekl kouč Šilhavý o postupu v Evropské lize, idnes.cz 13. 12. 2013