starobylý

čeština

výslovnost

• IPA: [starɔbɪliː]

dělení

• sta-ro-by-lý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	starobylý	starobylý	starobylá	starobylé	starobylí	starobylé	starobylé	starobylá
genitiv	starobylého	starobylého	starobylé	starobylého	starobylých	starobylých	starobylých	starobylých
dativ	starobylému	starobylému	starobylé	starobylému	starobylým	starobylým	starobylým	starobylým
akuzativ	starobylého	starobylý	starobylou	starobylé	starobylé	starobylé	starobylé	starobylá
vokativ	starobylý	starobylý	starobylá	starobylé	starobylí	starobylé	starobylé	starobylá
lokál	starobylém	starobylém	starobylé	starobylém	starobylých	starobylých	starobylých	starobylých
instrumentál	starobylým	starobylým	starobylou	starobylým	starobylými	starobylými	starobylými	starobylými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	starobylý
komparativ	starobylejší
superlativ	nejstarobylejší

význam

1. vzniklý v době dávno minulé

překlady

1. vzniklý dávno

   • angličtina: ancient
   • francouzština: ancien
   • italština: antico
   • latina: vetus
   • němčina: uralt
   • polština: starodawny
   • slovenština: starobylý

související

• starobyle
• starobylost