starofrancouzština

čeština

výslovnost

• IPA: [starɔfrant͡sɔʊ̯sʃcɪna]

dělení

• sta-ro-fran-couz-šti-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	starofrancouzština	starofrancouzštiny
genitiv	starofrancouzštiny	starofrancouzštin
dativ	starofrancouzštině	starofrancouzštinám
akuzativ	starofrancouzštinu	starofrancouzštiny
vokativ	starofrancouzštino	starofrancouzštiny
lokál	starofrancouzštině	starofrancouzštinách
instrumentál	starofrancouzštinou	starofrancouzštinami

význam

1. románský dialekt