stavíce

čeština

výslovnost

• IPA: [staviːt͡sɛ]

dělení

• sta-ví-ce

sloveso (1)

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný množného čísla slovesa stavět
   • A stejně je jasno, proč militaristické monarchie středověkého rázu theokratického, proč Prusko-Německo, Rakousko a Turecko (…) odporují principu národnostnímu, stavíce nad národnost stát a dovozujíce z toho svého úzkého étatismu zásadu, že se do „vnitřních“ záležitostí jejich států Spojenci nemají práva vměšovat.

synonyma

• stavějíce

související

• stavě
• stavíc

sloveso (2)

• dokonavé i nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný množného čísla slovesa stavit

související

• stavě
• stavíc