finština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • suo-mu

etymologie editovat

Slovo pochází z rekonstruovaného *śome a své ekvivalenty má ve všech ugrofinských jazycích s výjimkou maďarštiny, např. karelské suomu, vepské somuz, votské soomuz, estonské soomus, livonské sūongõz a sámské čuopma (s významem „rybí kůže“). V některých jazycích (např. erzja, komi, chantyjštině, aj.) má kromě významu „šupina“ i význam „peníze“, neboť mince kdysi svým vzhledem připomínaly rybí šupiny.[1]

podstatné jméno editovat

skloňování editovat

skloňování podle vzoru valo
Substantivum singulár plurál
nominativ suomu suomut
genitiv suomun suomujen
akuzativ suomun
suomu
suomut
partitiv suomua suomuja
essiv suomuna suomuina
translativ suomuksi suomuiksi
inessiv suomussa suomuissa
elativ suomusta suomuista
illativ suomuun suomuihin
adessiv suomulla suomuilla
ablativ suomulta suomuilta
allativ suomulle suomuille
abessiv suomutta suomuitta
komitativ suomuine
instruktiv suomuin

význam editovat

  1. šupina (útvar na těle ryb a jiných živočichů)
  2. šupina (botanika)

synonyma editovat

  1. (plurál) suomus

související editovat

poznámky editovat

  1. HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „suomu“, s. 1211.