surdus

latina

výslovnost

• IPA: [ˈsʊrdʊs]

varianty

• svrdvs, sŭrdus, SVRDVS

etymologie

Z předpokládaného praindoevropského kmene *swer- (s významem "hvízdání, cinkání"). Souviselo by pak se sōrex — myš či susurrus — šepot, šeptání.

přídavné jméno

• 1. a 2. deklinace

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	surdus	surda	surdum	surdī	surdae	surda
genitiv	surdī	surdae	surdī	surdōrum	surdārum	surdōrum
dativ	surdō	surdae	surdō	surdīs	surdīs	surdīs
akuzativ	surdum	surdam	surdum	surdōs	surdās	surda
vokativ	surde	surda	surdum	surdī	surdae	surda
ablativ	surdō	surdā	surdō	surdīs	surdīs	surdīs

význam

1. hluchý

související

• surditās
• absurdus
• surdē
• surditia
• surdēscere