surullinen

finština

výslovnost

• IPA: [ˈsurulːinen]

dělení

• su-rul-li-nen

etymologie

• suru („smutek“) + -llinen

přídavné jméno

skloňování

skloňování podle vzoru nainen
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	surullinen	surulliset
genitiv	surullisen	surullisten surullisien
akuzativ	surullisen surullinen	surulliset
partitiv	surullista	surullisia
essiv	surullisena	surullisina
translativ	surulliseksi	surullisiksi
inessiv	surullisessa	surullisissa
elativ	surullisesta	surullisista
illativ	surulliseen	surullisiin
adessiv	surullisella	surullisilla
ablativ	surulliselta	surullisilta
allativ	surulliselle	surullisille
abessiv	surullisetta	surullisitta
komitativ	—	surullisine
instruktiv	—	surullisin

význam

1. smutný

antonyma

1. iloinen

související

• surra
• suru
• surullisesti
• surullisuus