svrci

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsvr̩t͡sɪ]

dělení

• svr-ci

varianty

• (neutrálně) svrhnout

etymologie

Odvozeno od slovesa vrci předponou s-.

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	svrhu	svržeš	svrže	svržeme	svržete	svrhou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	svrz	svrzme	svrzte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	svrhl	svrhla	svrhlo	svrhli	svrhly	svrhla
trpné	svržen	svržena	svrženo	svrženi	svrženy	svržena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	svrh	svrhši	svrhše

význam

1. (archaicky) svrhnout, shodit
   • Avšak bratrovražda nezůstala jediným zločinným skutkem Absalomovým; snažil se dokonce svého otce svrci s trůnu.
   • Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
   • Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.