tělocvikář

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈcɛlɔt͡svɪkaːr̝̊]

dělení

• tě-lo-cvi-kář

etymologie

Podstatné jméno tělocvik + přípona -ář.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tělocvikář	tělocvikáři
genitiv	tělocvikáře	tělocvikářů
dativ	tělocvikáři / tělocvikářovi	tělocvikářům
akuzativ	tělocvikáře	tělocvikáře
vokativ	tělocvikáři	tělocvikáři
lokál	tělocvikáři / tělocvikářovi	tělocvikářích
instrumentál	tělocvikářem	tělocvikáři

význam

1. učitel tělocviku
   • O tom, že má milá má při práci vždycky hezké pohyby, nemůže mít ani tělocvikář vůbec žádné pochyby

související

• tělocvikářův
• tělocvikářka
• tělocvikářský