třífrank

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̝̊iːfraŋk]

dělení

• tří-frank

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	třífrank	třífranky
genitiv	třífranku	třífranků
dativ	třífranku	třífrankům
akuzativ	třífrank	třífranky
vokativ	třífranku	třífranky
lokál	třífranku	francích
instrumentál	třífrankem	třífranky

význam

1. (v historii) mince v hodnotě tři franky
   • Malá sestra Morhyové, hezká špinavá potvůrka, mi řekla, že mi přenechá svou postel, dám-li jí třífrank.

související

• třífrankový