čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [tɛxɲɪt͡ʃaːk]

dělení

editovat
  • tech-ni-čák

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ techničák techničáky
genitiv techničáku techničáků
dativ techničáku techničákům
akuzativ techničák techničáky
vokativ techničáku techničáky
lokál techničáku techničácích / techničákách
instrumentál techničákem techničáky

význam

editovat
  1. (v obecném jazyce) technický průkaz
    • V kraji prý řádí zloději koní. Stalo se. Dnes mi jich ukradli celé stádo. Šedesát. Státem vydržovaní koněberkové mi vzali řidičák, techničák a navíc i občanku.[1]

poznámky

editovat
  1. VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 12.