čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [tɛxɲɪt͡ʃaːk]

dělení editovat

  • tech-ni-čák

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ techničák techničáky
genitiv techničáku techničáků
dativ techničáku techničákům
akuzativ techničák techničáky
vokativ techničáku techničáky
lokál techničáku techničácích / techničákách
instrumentál techničákem techničáky

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) technický průkaz
    • V kraji prý řádí zloději koní. Stalo se. Dnes mi jich ukradli celé stádo. Šedesát. Státem vydržovaní koněberkové mi vzali řidičák, techničák a navíc i občanku.[1]

poznámky editovat

  1. VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 12.