tidning

švédština

výslovnost

• IPA: [ˇtiː(d)niŋ],  tidning^{? • info}
• 2. intonace

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	tidning	tidningen	tidningar	tidningarna
genitiv	tidnings	tidningens	tidningars	tidningarnas

význam

1. noviny