trnkový

čeština

výslovnost

• IPA: [trŋkɔviː]

dělení

• trn-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	trnkový	trnkový	trnková	trnkové	trnkoví	trnkové	trnkové	trnková
genitiv	trnkového	trnkového	trnkové	trnkového	trnkových	trnkových	trnkových	trnkových
dativ	trnkovému	trnkovému	trnkové	trnkovému	trnkovým	trnkovým	trnkovým	trnkovým
akuzativ	trnkového	trnkový	trnkovou	trnkové	trnkové	trnkové	trnkové	trnková
vokativ	trnkový	trnkový	trnková	trnkové	trnkoví	trnkové	trnkové	trnková
lokál	trnkovém	trnkovém	trnkové	trnkovém	trnkových	trnkových	trnkových	trnkových
instrumentál	trnkovým	trnkovým	trnkovou	trnkovým	trnkovými	trnkovými	trnkovými	trnkovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	trnkový
komparativ	trnkovější
superlativ	nejtrnkovější

význam

1. vztahující se k trnce