tubylec

polština

výslovnost

• IPA: [tuˈbɨlɛt͡s]
•  tubylec^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tubylec	tubylcy
genitiv	tubylca	tubylców
dativ	tubylcowi	tubylcom
akuzativ	tubylca	tubylców
instrumentál	tubylcem	tubylcami
lokál	tubylcu	tubylcach
vokativ	tubylcze / tubylcu	tubylcy

význam

1. domorodec

synonyma

1. krajowiec

související

• tubylczyni
• tubylczy