turkoložka

čeština

výslovnost

• IPA: [tʊrkɔlɔʃka]

dělení

• tur-ko-lož-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	turkoložka	turkoložky
genitiv	turkoložky	turkoložek
dativ	turkoložce	turkoložkám
akuzativ	turkoložku	turkoložky
vokativ	turkoložko	turkoložky
lokál	turkoložce	turkoložkách
instrumentál	turkoložkou	turkoložkami

význam

1. žena zabývající se turkologií

související

• turkoložčin
• turkolog