češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • uče-ní

podstatné jménoEditovat

  • rod střední

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ učení učení
genitiv učení učení
dativ učení učením
akuzativ učení učení
vokativ učení učení
lokál učení učeních
instrumentál učením učeními

významEditovat

  1. získávání znalostí či schopností
    • Dnes se nějak nemohu soustředit na učení.
  2. předávání znalostí či schopností
    • Učení jí vždy velmi těšilo, proto se stala učitelkou.
  3. ucelený soubor myšlenek dané osoby či skupiny osob, předávaných žákům
    • Jeho učení si postupně našlo mnoho stoupenců.

překladyEditovat

  1. studium
  2. výuka
  3. nauka

synonymaEditovat

  1. studium, vzdělávání
  2. vyučování, výuka
  3. nauka, doktrína

souvisejícíEditovat

přídavné jménoEditovat

významEditovat

  1. nominativ a vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva učený

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-06-15]. Heslo učení.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Učení ve Wikipedii
  •   Téma Učení ve Wikicitátech