uctiv

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊt͡scɪf]

dělení

• uctiv

sloveso

význam

1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa uctít
   • (…) potom toužil na nevděčnost lidí, kterýmž tolikero dobrodiní prý prokázal, před jinými je uctiv a k sobě přivinuv; (…)

související

• uctivši
• uctivše