ukřivdit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊkr̝̊ɪvɟɪt]

dělení

• ukřiv-dit

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ukřivdím	ukřivdíš	ukřivdí	ukřivdíme	ukřivdíte	ukřivdí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ukřivdi, ukřivď	ukřivdi, ukřivďme	ukřivděte, ukřivďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ukřivdil	ukřivdila	ukřivdilo	ukřivdili	ukřivdily	ukřivdila
trpné	ukřivděn	ukřivděna	ukřivděno	ukřivděni	ukřivděny	ukřivděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ukřivdiv	ukřivdivši	ukřivdivše

význam

1. způsobit křivdu
   • Slavný, veliký Zéve i druzí bohové věční, kdokoli dřív z nás obou by ukřivdil – naproti smlouvě, tomu jak toto zde víno se vylik na zemi mozek, jeho i vlastních dítek – a ženy ať otročí jiným!

související

• ukřivděný
• křivda