umíraje

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊmiːrajɛ]

dělení

• umí-ra-je

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa umírat
   • Máttán umíraje ustanovil dítky své, dceru Elissu a syna Pumaiáthona, teprve devítiletého, za společné dědice trůnu, Elissu pak zasnoubil veleknězi Melkartovu Sicharbaalovi.

související

• umírajíc
• umírajíce