undskyldning

dánština

výslovnost

• IPA: [ˌɔnˈsɡ̊ylnəŋ]

etymologie

Příponou -ning ke slovesu undskylde — omluvit, vyvinit. Srovnej zejména německé Entschuldigung téhož významu i způsobu tvoření (jehož je ostatně možná kalkem), dále pak norské unnskyld nebo švédské urskulda, ale také třeba ruské извинение.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	Singulár		Plurál
	Neurčitý	Určitý	Neurčitý	Určitý
Nominativ	undskyldning	undskyldningen	undskyldninger	undskyldningerne
Genitiv	undskyldnings	undskyldningens	undskyldningers	undskyldningernes

význam

1. omluva, ospravedlnění

související

• skyld
• beskylde
• skyldig
• skylde