urina
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ʊrɪna]
dělení editovat
- uri-na
etymologie editovat
Převzato z latiny.
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | urina | uriny |
| genitiv | uriny | urin |
| dativ | urině | urinám |
| akuzativ | urinu | uriny |
| vokativ | urino | uriny |
| lokál | urině | urinách |
| instrumentál | urinou | urinami |
význam editovat
- moč[1]
- Masáž těla urinou, zejména odpařenou, nabíjí tělo energií, aktivuje fermentativní procesy, důsledkem čehož je ozdravení a omlazení organismu.[2]
související editovat
esperanto editovat
přídavné jméno editovat
skloňování editovat
| Adjektivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | urina | urinaj |
| akuzativ | urinan | urinajn |
význam editovat
související editovat
latina editovat
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | ūrīna | ūrīnae |
| genitiv | ūrīnae | ūrīnārum |
| dativ | ūrīnae | ūrīnīs |
| akuzativ | ūrīnam | ūrīnās |
| vokativ | ūrīna | ūrīnae |
| ablativ | ūrīnā | ūrīnīs |
význam editovat
poznámky editovat
- ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 8. Praha : Diderot, 1999. ISBN 80-902555-2-3. Heslo „urina“, s. 200.
- ↑ PARTYKOVÁ, Vilma. Urinoterapie a nemoci. Praha : Impuls, 2002. ISBN 80-238-8002-0. S. 61.