ustupujíce

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊstʊpʊjiːt͡sɛ]

dělení

• ustu-pu-jí-ce

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa ustupovat
   • Podnět dali Fókajští, kteří z vlasti před Peršany ustupujíce pokoušeli se na Korsice novou osadu založiti, tím však ohrožovali zájmy karthaginské.

související

• ustupuje
• ustupujíc