utvrdivše

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊtvr̩ɟɪfʃɛ]

dělení

• utvr-div-še

sloveso

• dokonavé

význam

1. přechodník minulý množného čísla všech rodů slovesa utvrdit
   • Bylo asi před týdnem, kdy přijaly do asylu mladou, krásnou, plavou kajícnici, posud oddanou prostituci pouliční a odříkající se jí nyní; a když pohovořivše s ní a utvrdivše více méně konvenčními frázemi dobré úmysly její, odcházely obě mladé paní, pronesla Meta Grautofová, sotva byla se zavřela za nimi vrata ústavu, jako obraznou apostrofu zanechané tam Magdaleny

související

• utvrdivši
• utvrzujíce
• utvrdivše se
• utvrdiv