uvádí

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊvaːɟiː]

dělení

• uvá-dí

sloveso

• nedokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa uvádět
   • Svědek uvádí, že i když byl spoutaný, policista mu nastříkal znovu do obličeje slzný plyn.
2. třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa uvádět
   • Skutečný počet úmrtí způsobených pandemií covid-19 by mohl být až o šedesát procent vyšší, než uvádí oficiální statistiky.

synonyma

1. –
2. uvádějí