váček
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [vaːt͡ʃɛk]
dělení
editovat- vá-ček
etymologie
editovatZe středohornoněmeckého wâtsack, vyslovovaného vaːtʃak, doloženého ve 13. století, jenž vzniklo jako složenina slov wât — „šat“ a sack — „pytel, tlumok, batoh“, označující v té době cestovní zavazadlo. V češtině používáno jako zdrobnělina, od ní pak zpětně vytvořeno nezdrobnělé vak.[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | váček | váčky |
genitiv | váčku | váčků |
dativ | váčku | váčkům |
akuzativ | váček | váčky |
vokativ | váčku | váčky |
lokál | váčku | váčcích |
instrumentál | váčkem | váčky |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-10-05]. Heslo váček.
- ↑ JANKO, Josef. Vak a Švanda. Naše řeč, 1947, roč. 31, čís. 7-8, s. 159. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo váček.