vänta

švédština

výslovnost

• IPA: [vɛnːta]
• 2. intonace

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	vänta	väntas
přítomnost	väntar	väntas
préteritum	väntade	väntades
supinum	väntat	väntats
rozkazovací zp.	vänta	väntas

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	väntande
trpné	väntad	väntat	väntade

význam

1. čekat, počkat
   • Jag väntar på dig. – Čekám na tebe.